Kdo jsme

Sbor Jednoty bratrské v Chrastavě vznikl v roce 1993, je součástí JB v České republice, která má v současné době 28 samostatných sborů ve 27 městech a na třech dalších místech svou práci začíná. Důležitou aktivitou sboru je Komunitní centrum Bétel určené nejen pro lidi z Chrastavy, ale i z okolí s cílem  obohatit jejich život, nabízet aktivní využití volného času a představit  církev tak, jak ji neznají.

Historie

Původní jednota

Jednota bratrská vznikla v Čechách v období husitských válek, těsně před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn. Ovlivněna učením Petra Chelčického, byla založena Bratrem Řehořem v Kunvaldu v severovýchodních Čechách v roce 1457. Její členové zdůrazňovali trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. První členové Jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav nebo Jan Ámos Komenský. Prudké zhoršení postavení církve nastalo během protireformace po bitvě na Bílé Hoře, kdy došlo ke znemožnění její existence, stejně jako všech ostatních protestantských církví. K odkazu původní Jednoty bratrské se kromě dnešní církve stejného názvu hlásí i další protestantské církve, především Českobratrská církev evangelická, Církev bratrská a Bratrská jednota baptistů.

Obnovená jednota

V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které do jisté míry zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut („místo, které střeží Bůh“), česky Ochranov. Budování jednotné nové (resp. obnovené) církve bylo s různorodými prvky, přicházejícími z různých míst a prostředí, velmi komplikované. Rozhodující okamžik jednoty nastal při vylití Ducha svatého během slavení sv. Večeře Páně 13. srpna 1727. V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky. Ve své vlasti, v „zemi otců“, mohla Jednota bratrská zapustit kořeny po císařském ediktu z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně. Státního uznání se Jednotě bratrské dostalo v Předlitavsku roku 1880 nařízením rakouského ministra kultury a vyučování . Na území dnešní ČR užívala Jednota bratrská zpočátku názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská. Název „Jednota bratrská“ byl zaveden vedle těchto starších názvů roku 1921.

Současnost

V dnešní době je světově rozšířená Jednota bratrská – Unitas Fratrum, někde zvaná Moravská církev (Moravian Church) rozdělena do čtyř regionů: africký, evropský, karibský a severoamerický, které se skládají z 19 samostatných provincií.